Proč jsme v NATO? - Genog

Přejít na obsah

Proč jsme v NATO?

Volné myšlenky

Proč jsme v NATO?

 Je to prosté, tímto jsme zbaveni své vlastní armády, záruky svévolné obrany státu. NATO je sdružení, kde armáda každého státu je podřízená centrálnímu velení a tedy i vedení NATO jako celku. Na první pohled to zní logicky a dejme tomu nevinně, ale důvod je daleko zrůdnější.
 
 Nejde dokonce ani o to, že nás NATO posílá do různých válek, dokonce i proti vlastnímu etniku, tedy Slovanům. Pořád to není ten hlavní důvod, proč tam jsme. Hlavní důvod proč tam jsme je ten, abychom už nemohli zpátky se stát samostatným suverénním státem, protože každé členství v jakékoliv alianci, nebo politickém, či geopolitickém paktu je jakási pojistka proti tomu, aby daný stát (nový člen) už nemohl zpět.

 
Modeluji si situaci:
 
 Lid je nespokojen ve své zemi, nedostává se mu změn, kterých žádá, vychází do ulic, protestuje, ze strany represivních složek je proti němu používáno násilí. Poslední možnost, jak se lid mohl bránit a na koho se mohl v krajní situaci za určitých okolností obrátit, byla armáda, která byla jakousi zárukou vlasti a jeho obrany, symbolem vlastenectví. Ale když vedení Vaší armády podléhá jiné mocnosti, nemáte šanci si jí jako lid vzít a bojovat po jejím boku, respektive ona po vašem. Máte jen dvě možnosti: buď se podvolíte, nebo vyjdete do ulic s tím co máte v ruce bránit svou svobodu a oni budou do vás střílet. A oni ve jménu míru, pokroku, demokracie a lidskosti střílet budou! Každý režim, který se lid snaží změnit, si vymezuje právo razantního útoku bez ohledu na civilisty, protože v takovém případě je režim obětí (viz dnešní Francie a žluté vesty). Žádnou jinou možnost nemáte. Jste prostě v háji!

 
 Když jsem se díval na vstupy státu z východního bloku (nepíšu bývalého, protože pro politickou scénu v zákulisí je východ pořád východem), tak všechny tyto státy vstoupily do EU, až po vstupu do NATO! NATO bylo to první, co nám vzalo záruku svobody a suverenity, abychom se nemohli bránit vstupu do EU a dalších paktů, které jsme pak už z povinnosti museli přijmout, nebo se stát jejími dalšími členy, aniž bychom měli na cokoliv vliv. Protože kdyby se cokoliv „pokazilo“ na cestě do otroctví EU, NATO by bylo připraveno zasáhnout. Jak to nevím, protože se nic nepokazilo, vše bylo předem domluveno. Každopádně to byla první pojistka, abychom nemohli zpět. Ostatní byly už jen další háčky, které nás především omezovaly.
 
 Zatím nejsme členem eurozóny, možná je to poslední článek v likvidaci naší identity. Každý z politiků, který o to usiluje a veřejně prohlašuje to aktem bezpečným, by měl být veden za tato prohlášení k trestní odpovědnosti. Každý z politiků ví, že nemůže udělat puč, byť by měl k tomu ty nejlepší pohnutky a morální právo, protože mu chybí armáda. Armáda již nepatří Česku a je propojena se zahraničím, kde v případě nepokojů oni určují, komu armáda pomůže. Jediné co může, je konspirovat a vymýšlet intriky, aby se dostal k moci. V tom případě, ať už má ty pohnutky sebeprospěšnější, dopustí-li se intrik a podlosti k dosažení moci, stává se stejným padouchem jako ten, který svůj lid týrá. Takže každý politik, který se prohlašuje za spasitele společnosti a dosáhne úspěchu je jen dalším proklamátorem bezpráví. Oběťmi a rukojmím je vždy lid, který nemá sebemenší šanci něco změnit, když nemá pojítko, respektive vedení, které by ho zcelilo dohromady. To by mohla armáda, kdyby zůstala zárukou suverenity státu. Bez toho je jakákoliv snaha něco změnit bez šance. Proto bylo zapotřebí prvně vstupu do NATO, aby bylo potlačeno možné obrody nových členů, především těch z východu.
 
 
 Nevím, co se stalo, ale vypadá to, že EU a NATO mají mezi sebou nějaký problém, tedy přesněji řečeno, očividně je nějaký problém mezi Bruselem a Washingtonem. Možná je to jedinečná příležitost, jak se obou okovů zbavit najednou. Rozklad EU nám dá svobodu. Nejvíc by nám pomohlo, kdyby se takto odpojil více státu najednou, rozklad EU by nemusel být bolestný pro nikoho. Rozhodně nemůže být hůř, a když odtržené státy začnou spolupracovat mezi sebou, vytvoří nové pozice a možná i ekonomiku, zcela nezávislou na staré EU.
 
 EU mluví o své armádě, ale ve hře je pořád NATO, které má tyhle státy „pod kontrolou“ díky své armádě. Zatím to vypadá, že jde vše do ztracena, ale to napětí tu pořád je a je otázkou času, kdy se toto téma opět mezi politiky otevře. Musí se otevřít, protože je třeba uklidnit obyvatelstvo a to především v Evropě, protože je zjevně nespokojeno s politikou Bruselu. Zajímavé by bylo, kdyby se několik státu z východní Evropy postavilo za NATO s tím, že nechce evropskou armádu. Myslím si, že Polsko něco takového provedlo a to tak, že jedná o umístění amerických vojenských základen na svém území. Možná i ten radar v Brdech byl předzvěstí většího sporu mezi NATO a Bruselem. Možná sama EU nechtěla, aby tady byli Američani a proto se „nějak“ dohodli a oficiálně Američané od jednáni odstoupili. Jaká je dohoda mezi NATO a EU o rozdělováni moci, nebo existuje vůbec něco takového?
 
 Když se podíváme do historie na Evropu a Spojené státy, je docela možné, že EU je pokračování tzv. „Třetí říše“. Podle nás je chybou nazývat Třetí říši samotným Německem, protože původně to byl plán na sjednocení Evropy za pomocí Německa. Třetí říši ho nazval Hitler, který se svým chlebodárcům z USA vymknul zpod kontroly. Když elity spojených státu své doby vlastnily celou Ameriku, hledali nové obzory pro své podnikání a hlavně vliv. Evropa byla naprosto ideální. Ne moc moderní, ale taky ne přiliž zaostalá. Měla svůj průmysl a ochod, ale nový svět se rodil v Americe. Do státu proudily statisíce lidí a mezi nimi vědci a lidé s dynamickým obchodním duchem, díky kterému Amerika doslova Evropu přeskočila. Amerika byla nová, rychle bohatla a Evropa skrývala obrovský potenciál, díky kterému by bylo možno expandovat do Euroasie. V Americe vznikala nová společnost, nové politické uspořádání a nová demokracie, která byla expanzivní. Hodně lidí v Evropě chtělo Americkou demokracii, chtěli něco nového, a ne rigidní monarchii, která byla v Evropě toho času hlavní formou vlády. To co se dělo v Americe se nemohlo s tehdejší Evropou srovnávat.
 
 Po odstranění monarchického vládnutí první světovou válkou, bylo třeba rozdělenou Evropu sjednotit. Bylo jasné, mírovou cestou to nebude možné, hlavně díky historickýma kulturním kořenům jednotlivých státu. Proto bylo použito násilí, ke kterému bylo vybráno Německo, jakožto viníka a poraženého první světové války. Je zarážející, jak se zničené Německo po první světové válce dostalo do čela Evropského průmyslu a obchodu. Tohle bylo možné jen za pomoci výrazné finanční pomoci, která v té době mohla přijít jen z USA. Spojené státy, respektive její vlastníci investovali do nové Evropy. Potřebovali druhé spojené státy v Evropě a pak jít dál na východ. Je dokonce známo, že v době, kdy Hitler dobýval Evropu a chystal se na Anglii, Churchill několikrát žádal Roosevelta o přímou vojenskou pomoc. Pokaždé ho chladně odmítal a to i v době, kdy už bylo jasné, že nad Hitlerem ztratili moc. A když už, tak potřebovali Evropu zachránit a ne jí pomáhat, potřebovali závazek a ne jen pochlebováni. Neměli vůbec zájem pomáhat Evropanům, šlo o zničení Evropy a nastolení nových pořádku pod taktovkou USA.
 
 A to s děje znovu, i když tentokrát je to přece jenom trochu jinak. Není válka, tedy aspoň ne konvenční, jak jí známe a měli by jsme se jí bát. Něco se mezi EU a USA stalo a čeká se, co bude dál. Možná to ani neví její hlavní protagonisté, jen mají připravené různé scénáře. A my se to dozvíme až úplně nakonec, tedy jestli ten konec vůbec ještě zaznamenáme.
 

         

Člen                       NATO          EU
Česká republika    12.3.1999       1.5.2004
Polsko                   12.3.1999       1.5.2004
Maďarsko             12.3.1999       1.5.2004
Bulharsko             29.3.2004      1.1.2007
Lotyšsko                29.3.2004      1.5.2004
Estonsko               29.3.2004      1.5.2004
Litva                      29.3.2004      1.5.2004
Rumunsko            29.3.2004       1.1.2007
Slovensko             29.3.2004       1.5.2004
Slovinsko              29.3.2004       1.5.2004
Chorvatsko            1.4.2009        1.7.2013



comments powered by Disqus
Návrat na obsah