Sociální rovnost - Genog

Přejít na obsah

Sociální rovnost

Volné myšlenky

Sociální rovnost, sociální spravedlnost, demokratické vlastnictví, právo na práci, sociální jistoty a jiné levicové a ultralevicové vábničky, se poslední dobou čím dál víc snaží přesvědčit, že to je jediný způsob, jak zajistit spokojenou společnost. Neustále především sami sebe přesvědčují, že jimi nadiktovaná spravedlnost je jediným lékem na všechny sociální neduhy a umělá regulace sociálně ekonomických vztahů uklidní společnost. Přesvědčují zmatené okolí o zaručené (jinak taky důstojné, spravedlivé) mzdě, kdy tím vlastně vnucují lidem pocit, že dosud co dělali, nebylo dost nato, aby je někdo platil za jejich práci. Až systém, který zaručí rovnost v hodnocení, jim dá pocit pracovního a tedy i společenského naplnění. Ono totiž zavádět jakoukoliv rovnost, pro člověka, který aktivně tvoří, je zodpovědný, chce v životě něco dokázat a vím jak toho docílit, je ponižující, vyvolávající pocit zbytečnosti. Stát tímto vychovává společnost závislou výhradně na jeho „štědrosti“. Za to si kupuje loajalitu, poslušnost a podporu ve všech jeho rozhodnutích, která vedou k dalším restrikcím, která jsou vysvětlována jako dobro pro společnost.
 
Vidina rovnosti vyhovuje především těm, kterým k životu stačí minimum, tedy mít co jít a kde bydlet a to pokud možno co nejlevněji, nebo dokonce zadarmo. Za tohle jsou ochotni obětovat cokoliv ze svých svobod, tedy odevzdají všechny své svobody. Vůbec jim přitom nedochází, že umožňují budovat totalitu. Nebo možná dochází, ale vidina pohodlí, život bez zodpovědnosti, kde se o ně stará stát a kde všechna rozhodnutí provádějí anonymní úředníci, je víc, než se rozvíjet a žít si svůj vlastní život.
 
Jestliže chce někdo zavést a následně udržet sociální rovnost a to tak, aby byla spravedlivá, bude muset nutně vytvořit kontrolní mašinérii, která bude založena na špiclování a udávání. Vlastně, z části ve smyslu spravedlivé rovnosti dá právo lidem, co si nejsou rovni (tedy jsou pod rovnost s druhým) zničit jejich nad rovnost.
 
Je vytvářeno tak silné toxické prostředí, ve kterém je možné žít, jen když se člověk plně podrobí a celkově přizpůsobí systému a to ve všech aspektech jeho vládnutí. Takto budou zničeny všechny sociální vztahy, nikdo nebude věřit nikomu, a všichni se budou bát systému, tedy vlády.
Bez komentářů
Návrat na obsah